Křen

Křen pochází z Jižní Evropy, pěstuje se však již skorem všude a jest velice oblíbeným kořením. Jest to kořen rostliny latinsky zvané Armoracia rusticana. Křen obsahuje příkrou šťávu, jejíž výpar dráždí oči k slzám. Vložena na kůži vzbuzuje v malé chvíli červeň. Tyto vlastnosti má od těkavé silice křenové, která považuje se za totožnou se silicí hořčičnou a obsahuje i síru, jediná kapka vypařivší se naplní pokoj zvláštní vůní. Křen dráždí sliznice žaludku a s střev, povzbuzuje trávení a pudí  na moč, požívati smíme ho jen skromné množství, neboť větší množství způsobuje řezavku a v moči objeví se krev. Slabý žaludek po křenu se nadme a jest plný větrů. Čerstvě nastrouhaný křen s těstem přiložíme-li na kůži, vyvoláme mírný zánět, proto užívá se křenových náplastík tišení bolesti zubů, proti různému píchání, žaludečním křečím a pod. Křenové kapky tiší taktéž bolesti zubů, ale proti bolesti hlavy jsou lékem neocenitelným, zvláště při bolestech nervových. Potíráme jimi skráně a čelo. Také pivo a víno křenové se připravuje a sice proti zašlemování dýchadel. Mnozí lidé věří také, že křen jest neomylným prostředkem proti pihám, i zahánějí je směsí čerstvé šťávy křenové smísené s octem, směsí touto má prý se obličej rábo a večer omývati a výsledek jest překvapující. Lékaři v nejnovější době na křen úplně zapoměli.

Vyhledejte si sen podle abecedy

A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

Babiččin snář